Jak přispívají VTE k ochraně klimatu?

Výroba elektřiny z fosilních paliv – přibližně 67% celosvětových dodávek – je proces při němž vznikají emise zhoršující kvalitu klimatu. Oxid uhličitý (CO2) je skleníkový plyn nejvíce zodpovědný za katastrofické změny zemského klimatu, které již začínají být pozorovány na celém světě.

 

Větrné elektrárny naproti tomu během svého provozu žádné emise nezpůsobují a jen velmi málo jich způsobují během ostatních stádií svého životního cyklu. Větrné elektrárně trvá jen 3 až 7 měsíců , než vyprodukuje stejné množství energie, které se spotřebuje při její výrobě, instalaci, údržbě a odstranění po přibližně 20 letech provozu.

 

Steinova zpráva z roku 2007 došla k závěru, že pokud nebude podniknuta žádná akce v boji proti klimatickým změnám, potom bude výsledkem snížení globálního HDP o 5-20%.

 

Evropská asociace pro větrnou energii (EWEA) odhaduje, že kapacita větrných elektráren instalovaných v Evropě do konce roku 2008 – celkem 64 GW – umožnila vyhnou se emisím přibližně 100 milionů tun CO2 ročně. To je ekvivalent emisí 50 milionů aut, toho v ČR ekvivalent 120 000 aut.

 

Do roku 2020 by mohlo být v Evropské unii instalováno 180 GW větrných elektráren. To by znamenalo ušetření emisí 325 milionů tun CO2.

 

 

Vedle redukce CO2 zabraňuje větrná energie také emisím toxických chemikálií jako je rtuť a vzduch znečišťujících látek jako jsou oxidy dusíku způsobující smog, oxid siřičitý způsobující kyselé deště a nebezpečný polétavý prach. Dopady těchto škodlivin na lidské zdraví zahrnuje riziko srdečních onemocnění, astma a jiné nemoci dýchacích cest. Současně i suchozemské a vodní ekosystémy trpí acidifikací ((Okyselením).

 

Větrná energie nevede ani k žádnému radioaktivnímu odpadu ani ke znečištění vody. Nevyčerpává přírodní zdroje a ani nezpůsobuje škody na životním prostředí při jejich těžbě, dopravě a nakládání s odpady.