Proč jsou větrné elektrárny tak velké? Hyzdí krajinu?

Vítr je brzděn o zemský povrch, a proto fouká výrazně více ve vyšších výškách než při zemském povrchu. To je hlavní důvod proč se staví velké větrné elektrárny. Větrné elektrárny jsou tím pádem ale také zdaleka viditelné.
 

 
 

Čím je věž vyšší, tím lepší jsou větrné poměry. Větrné elektrárny jsou vidět z dálky. Na stožáry vysokého napětí jsme si zvykli – možná proto, že víme, že nám dodávají energii, kterou potřebujeme. Nebezpečí jaderných elektráren a tepelných elektráren jsou neviditelná, ale reálná a již ovlivňují tento svět. Jsme přesvědčeni o tom, že zásah do obrazu krajiny je u větrných elektráren přesto menším zlem než neviditelné vlivy konvenčních zdrojů.

 

Ze zkušeností investorů je jasně patrný trend směřování vývoje k větším průměrům rotorů a vyšším stožárům VtE. Je to logické, neboť jestliže je k dispozici lokalita vhodná pro stavbu VtE, je snahou vytěžit z ní maximum energie. Toho je možné vždy lépe dosáhnout použitím menšího počtu větších stojů, než naopak, neboť vyšší stožár vynese rotor do oblasti výrazně vyšších rychlostí proudění a větší rotor sbírá energii větru z větší plochy. Přitom zvětšení průměru rotoru v řádu metrů s sebou přináší zvětšení plochy rotoru o stovky až tisíce metrů čtverečných (v závislosti na výchozím průměru), které poskytují energii vzduchu touto navýšenou plochou proudícího a zvyšují tak výkon elektrárny. Tato situace je velice názorně patrná na následujícím obrázku:

 

Roční výroba energie v závislosti na rozměrech VtE

 

Tento obrázek porovnává roční produkci elektrické energie z tří typů VtE, které jsou postaveny na lokalitách s téměř totožnými větrnými podmínkami. Levý sloupec reprezentuje stroj předchozí generace s výkonem 850kW, výškou stožáru 74m a rotorem o průměru 52m. Prostřední a levý sloupec pak patří současnému typu VtE od stejného výrobce s generátorem o výkonu 2MW a rotorem o průměru 90m. Prostřední sloupec charakterizuje tento stroj na stožáru s výškou 80m a pravý pak na častějším 105m stožáru. Je možné vidět, jak dramatický nárůst produkce energie přináší zvětšení průměru rotoru při zvýšení stožáru VtE o pouhých 6m.

 

Závěr je tedy jasný: potenciál lokality vhodné pro výstavbu VtE lze efektivně využít pouze použitím moderních strojů s velkými rotory a vyššími stožáry. Jejich efektivitu nelze nahradit ani použitím několikanásobně vyššího počtu malých elektráren a nové typy strojů od renomovaných výrobců tento trend jen potvrzují. Je poněkud nesmyslné věřit tomu, že větrná elektrárna na 80 m stožáru bude mít menší vliv na krajinný ráz, než větrná elektrárny na 100m stožáru. Jediným efektem bude podstatně nižší výroba, ale krajinný ráz bude ovlivněn prakticky stejně. Proto nemá smysl stavět v podmínkách ČR menší stožáry, což jasně ukazují data o výrobě z těchto elektráren.

 

Více k tomuto tématu zde.

 

 

Vliv větrné elektrárny na krajinný ráz

 

Vliv větrné elektrárny na krajinný ráz vnímá veřejnost velmi citlivě.

 

Developeři větrných farem musí při výběru lokalit pro stavbu větrných elektráren brát toto hledisko jistě v úvahu. Je zřejmé, že moderní vysoké elektrárny se v krajině prakticky neschovají a budou v některých případech i z dálky dobře viditelné – jako symboly čisté energie!

 

Jsou samozřejmě lokality, kde je jejich stavby předem vyloučena – chráněná území, lesy, krajinné celky se zvláštní ochranou. U každého projektu je třeba posoudit, zda je míra ovlivnění krajiny akceptovatelná ve srovnání s vyrobenou čistou energií. Mnoho nástrojů na posouzení vhodnosti stavby v daném území má i územní plánování a územní plány obcí, pomocí kterých lze zohlednit požadavky ochrany krajiny a přírody v dostatečné míře a za účasti občanů i dotčených nositelů projektů.

 

Vzhled krajiny je pojem velmi abstraktní a subjektivní. Někdo je nadšeným podporovatelem výstavby nových dálnic a silnic, jiní považují za přiměřený zásah praktickou likvidaci krajiny, k níž dochází při povrchové těžbě hnědého uhlí, někteří se nepozastaví nad množstvím sloupů elektrického vedení v krajině atd. Proti každé z těchto lidských činností je ale jistě i řada radikálních odpůrců. Všechny tyto prvky - z nichž v podstatě ani jeden do krajiny původně nepatří a krajinu negativně ovlivňují – jsou ale nedílnou součástí života civilizované společnosti.

 

Koneckonců ani stavby využívající větrnou energii nejsou vynález moderní doby. Byly v krajině již v dávných dobách, ve formě větrných mlýnů, – a i tehdy tvořily dominanty, protože byly stavěny na vyvýšeninách v krajině, kde žádné výškové stavby neexistovaly. Navíc mají moderní větrné elektrárny jednu velkou výhodu – po skončení životnosti je lze snadno a definitivně z krajiny odstranit!