Vyhánějí větrné elektrárny zvěř?

Chování ptáků ale i divokých zvířat v blízkosti větrných elektráren je rozdílné: zatímco některé druhy ptáků staví svá hnízda částečně v úkrytu generátorových skříní, jiné druhy se okolí elektráren vyhýbají. Vědecky podložené studie dokládají, že takzvané „sekání ptáků“ větrnými elektrárnami se neobjevuje. Otáčející se lopatky pro letící opeřence riziko představují, avšak ne velké. Turbína je pro ně viditelná překážka, kterou oblétají. Nebezpečnější je v noci nebo za mlhy, ale ani tehdy nebyly zaznamenány fatální důsledky. Ani případný střet s otáčející se lopatkou nemusí končit tragicky, přestože její obvodová rychlost na koncích dosahuje až 200 kilometrů v hodině. Kamery zaznamenaly, že vzduchový polštář okolo lopatky dokáže ptákem smýknout a tedy zabránit střetu, aniž by ho zranil či usmrtil.

 

Dle pozorování prováděných na větrných farmách v ČR se počet nalezených mrtvých ptáků pohyboval v rozsahu 1 - 3 kusů v přepočtu na jednu turbínu a rok, což je ve srovnání se statistikou mortality ptáků na blízkých silnicích mizivý údaj. Rovněž statistiky úmrtnosti ptáků na jiných lidských strukturách (stožáry VN a VVN, skleněné plochy, lanové mosty...) vykazují o několik řádů vyšší čísla, než statistiky u větrných elektráren.

 

 

 

Z průzkumu mezi myslivci Dolního Saska vyšlo najevo, že nespatřují ve větrných elektrárnách vážné zdroje rušení místní nízké zvěře. Novější výzkumy také ukazují, že zpočátku pozorované vypuzovací efekty byly mezitím zcela kompenzovány díky relativně rychle vzniklé adaptaci ptáků a zvěře. Pečlivým naplánováním stanoviště se dají dopady větrných elektráren na životní prostředí ptactva a zvěře obejít nebo je alespoň omezit na minimum. V oblastech ochrany přírody (zvláště chráněná krajinná území) a oblastech ochrany ptactva (zejména NATURA 2000) se navíc žádná stavba větrných elektráren neprovádí. Každý projekt větrných elektráren u nás prochází posouzením vlivu na životní prostředí (EIA), jehož součástí je také hodnocení vlivu na faunu. Ve sporných případech může úřad zajišťující ochranu přírody nařídit zpracování speciální ornitologické studie. Liché jsou také obavy, že větrné elektrárny budou rušit nebo vyhánět zajíce, srnčí, lišky a další zvířata. Potvrdil to tříletý výzkum, který prováděl Ústav pro výzkum divoce žijících zvířat na Veterinární univerzitě v Hannoveru. Sledoval rozsáhlé území s celkem 36 větrnými elektrárnami i srovnávací oblasti, kde turbíny nejsou. Hustota zvěře na území s elektrárnami zůstávala stejná, nebo se dokonce zvyšovala. Přitom během výzkumu byly ve sledovaném území stavěny další turbíny. Provoz elektráren tedy nevede ani k odchodu zvěře, ani ji nenutí se těmto místům vyhýbat. Zvířata si totiž na zařízení zvyknou, takže jimi nejsou rušena. Potvrzují to zkušenosti myslivců i zemědělců z mnoha zemí, kde jsou větrné elektrárny v provozu.

 

Zdroj:
Mýty a fakta o větrných elektrárnách. ČSVE: Česká společnost pro větrnou energii [online]. 04.05.2009, [cit. 18.01.2010]. Dostupný z WWW: <http://www.csve.cz/cz/clanky/myty-a-fakta-o-vetrnych-elektrarnach/69> Publikováno 04. 05. 2009 v kategorii Mýty a fakta